Hlavní myšlenkou Veřejné zeleně města Brna je co největší soulad přírody s lidmi a chceme prezentovat naše parky jako dobře fungující ekosystémy.
Podrcená dřevní hmota je používána zejména jako mulč ke stromům. Dále ji také využíváme na tvorbu obnovitelných psích stezek a ke kompostování. Dřevní štěpka je životadárným organickým materiálem, který využívají mnozí bezobratlí živočichové. Jedním z nich je i zákonem chráněný (zákon č. 114/1992 Sb.) Nosorožík kapucínek (Oryctes nasicornis). Tento brouk a jeho vývojová stádia (vajíčka, larva, kukla) se vyskytují ve skladované štěpce. Ve volné přírodě je vzácný a v současnosti žije hlavně v synantropních populacích (komposty, odpad z dřevovýroby, staré hromady pilin). Nevhodné lesnické hospodaření ho vytlačilo do těchto sekundárních biotopů. My tyto brouky chráníme a snažíme se pro ně vytvářet vhodná místa pro život. Nosorožík kapucínek se stal jedním z našich symbolů.
Na některých vhodných místech se občas ponechávají stojící torza stromů. Stromová torza jsou totiž pro některé živočichy naprosto jedinečným biotopem, který v minulosti na mnoha místech zcela zmizel. Tyto památníky stromů mohou být ještě z části živé nebo zcela suché, ovšem z bezpečnostního hlediska jsou stabilní. Někdy bývají porostlé břečťanem, který tvoří pěknou zelenou kulisu i přes zimní období a navíc v létě poskytuje hustý úkryt, hnízdiště i potravu ptákům. Ve stromových torzech bývají dutiny, které jsou vlastně přirozenými ptačími budkami. Někteří živočichové jsou na dutiny přímo adaptováni – netopýři, sovy, strakapoudi a veverky, kterým se v parcích velmi daří. Na staré trouchnivějící stromy je také vázán vzácný hmyz – např. roháč obecný, tesaříci, zlatohlávci nebo vzácní kovaříci. Stromová torza tedy zvyšují biodiverzitu a jsou potřebnou součástí přírody.
V parcích jsou také instalovány dřevěné ptačí budky a krmítka, kde nalezne přezimující ptactvo doplňkový zdroj potravy. Je to skutečně krásný pohled na plné krmítko různých druhů ptáků – nejčastěji sýkory (koňadra, modřinka, babka, uhelníček, parukářka), brhlíci, strakapoudi, pěnkavy, zvonci, strnadi, vrabci a kosi.
Park Špilberk je specifický svým polopřirozeným charakterem, členitým a svažitým terénem. Pro zvýšení druhové pestrosti (biodiverzity) necháváme některé louky na svazích přirozeně vyvíjet. Takové extenzivní trávníky (kosené 2x za rok) jsou stabilnějším ekosystémem než intenzivně kosené trávníky. Lépe zadržují vodu, které je v současných klimatických podmínkách stále méně, obzvláště na suchých jižních svazích pod hradem Špilberk. Tyto vzrostlé travní porosty také zabraňují víření prachu a pylu.
Druhově pestřejší louky poskytují bohatou včelí pastvu a jsou biotopem pro mnoho přirozených nepřátel škůdců. Od roku 2016 jsme také zajistili umístění několika nástavkových včelích úlů v parku Špilberk nedaleko Hlídky IV. Rozkvetlé louky vypadají hezky a vysemeněním se samy rozšiřují, a proto je nemusíme tolik dosévat. Pokosenou biomasu necháváme na svazích proschnout, potom ji shrabáváme a tímto senem krmíme poníky a zakrslé kozy, které chováme.
